|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Jedlička, Martin ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problémy trestního soudnictví nad mládeží. Důraz je kladen na českou právní úpravu představovanou především speciálním zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který obsahuje hmotněprávní i procesní úpravu. Takové dělení jsem zvolil i pro tuto diplomovou práci. Cílem je související českou právní úpravu pojmenovat, rozebrat, zhodnotit a upozornit na možné problémy z ní vyplývající. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá především historickým vývojem právní úpravy trestního soudnictví nad mládeží na našem území v posledních 100 letech a obecnými aspekty zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Samostatná kapitola první části je věnována i konceptu restorativní justice, jeho užití v české právní úpravě, ale i v dokumentech, směrnicích a rezolucích vydávaných na evropské úrovni a úrovni Organizace spojených národů. V druhé části diplomové práce jsou rozebírány vybrané aspekty hmotněprávní úpravy jako dolní hranice trestní odpovědnosti a problémy jejího určování, rozumová a mravní vyspělost, morální vývoj u dětí, opatření ukládaná mládeži a vztahy mezi jednotlivými opatřeními. Poslední část je věnována vybraným aspektům procesní úpravy, zejména...
|
|
|
Odklony v trestním řízení
Daňková, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Odklony v trestním řízení Abstrakt Tématem rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, které jsou v českém právním řádě již řadu let pevně zakořeněné, nicméně stále je zde prostor pro jejich rozvoj, jak ukázala i novela trestního řádu z roku 2020. Práce je věnována odklonům v trestním řízení v jejich širším pojetí, které zahrnuje podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, odložení věci za současného schválení narovnání, dohodu o vině a trestu, a konečně odstoupení od trestního stíhání v případě mladistvých pachatelů. První a druhá část rigorózní práce je spíše teoretická a zaměřuje se na vysvětlení samotného pojmu odklonů v trestním řízení, jejich účelu pro trestní řízení a na význam pro český právní systém, a také na systematiku odklonů v trestním řízení pro lepší orientaci a vysvětlení pro další části rigorózní práce. Třetí část se pak věnuje historii odklonů v trestním řízení, zejména je pak v této práci vysvětleno, jakým zákonem, a za jakým účelem byl daný odklon do českého právního řádu zařazen, a jak bylo s odklony v trestním řízení nakládáno v rámci různých etap českého (československého) státu, a tedy i ideologických režimů. Čtvrtá část se pak soustřeďuje již na samotné odklony v trestním řízení. Cílem práce je osvětlit,...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání
Blažková, Kristýna ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání Na samém počátku jsou v první kapitole uvedeny možné alternativy v trestním řízení a popsány principy restorativní justice, blíže rozvádí také alternativní tresty a alternativy k potrestání se zaměřením na odklony. Tato diplomová práce se zabývá především dvěma odklony v trestním řízení, kterými jsou podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. Tyto odklony jsou vymezeny a srovnány za pomocí metody literární rešerše. Druhá kapitola se podrobně věnuje zákonným podmínkám pro aplikaci PZTS. Blíže rozebírá především pojem přečinu, okolnosti doznání obviněného a jeho souhlasu s aplikací PZTS. Tato kapitola rozebírá také povinnost obviněného nahradit škodu a vydat bezdůvodné obohacení a v neposlední řadě je také část věnována specifikaci, kdy lze aplikaci PZTS považovat za dostačující řešení. Následně třetí kapitola je opět teoretická a blíže popisuje narovnání. Prvně srovnává, které podmínky pro PZTS a narovnání jsou shodné, a následně se věnuje těm zákonným podmínkám, které jsou u narovnání odlišné. Pozornost je věnována především prohlášení obviněného, že skutek spáchal a výslechu obviněného a poškozeného, který musí státní zástupce obligatorně před schválením narovnání provést. Nechybí ovšem ani...
|
|
|
Projevy restorativní justice v českém trestním právu
Kusáková, Nikol ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou restorativní justice v kontextu českého trestního práva. Pozornost je zaměřena nejprve na samotný koncept restorativní justice a následně na její projevy v českém trestním právu hmotném i procesním. Cílem této práce je poskytnout komplexní rozbor těchto projevů a zároveň předložit možné návrhy de lege ferenda o tom, jakými konkrétními způsoby by bylo možné dosáhnout vyšší restorativnosti českého trestněprávního systému. Těžištěm této práce je analýza jednotlivých trestněprávních institutů s restorativním potenciálem a zkoumá, jak naplňují jednotlivé restorativní principy, kterými jsou náprava újmy, dobrovolnost, přijetí společného rozhodnutí a oslovení potřeb oběti i pachatele. Autorka čerpá zejména z právních předpisů, komentářů, domácí a zahraniční odborné literatury, vědeckých studií a statistických údajů. Diplomová práce je strukturována do šesti kapitol. První kapitola se zabývá samotným pojmem restorativní justice, jejími základními hodnotami a principy, a zároveň definuje klíčové pojmy trest, účel trestu a retributivní justice. Následující kapitola se zaměřuje na projevy restorativní justice v trestním právu hmotném, zejména rozebírá jednotlivé alternativní tresty a alternativy k potrestání. Ve třetí kapitole jsou rozebírány projevy restorativní...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Košárková, Barbora ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Tato práce se zabývá vybranými alternativními tresty k trestu odnětí svobody. Konkrétně se věnuje trestu domácího vězení (včetně elektronického monitoringu), trestu obecně prospěšných prací a peněžitému trestu, a to v rámci právní úpravy České republiky a Nizozemska. První kapitola popisuje pojem a účel trestu, přičemž v první podkapitole jsou představeny rozdílná pojetí pojmu trest a v druhé podkapitole jsou uvedeny jednotlivé teorie trestání, účel trestu a jeho využití v právním systému České republiky. Další tři kapitoly se věnují restorativní justici, probační a mediační službě, a nakonec i obecně alternativním trestům. Kapitola pět se soustředí na úpravu alternativních trestů v České republice. Je rozdělena na šest podkapitol, kdy po obecném úvodu, popisu probace a představení důležité novely trestního zákoníku následující tři kapitoly věnující se postupně trestu domácího vězení, trestu obecně prospěšných prací a peněžitému trestu. Tyto kapitoly jsou pak dále členěny na historický vývoj daného trestu, jeho charakteristiku a definici, ukládání daného trestu a případné ukládání přiměřených povinností a omezení, přeměnu daného trestu na jiný trest, výkon trestu, a nakonec je provedeno shrnutí úpravy daného trestu. V případě trestu domácího vězení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu
Chudobová, Anna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
131 Odklony v trestním řízení se zvláštním zaměřením na dohodu o vině a trestu Abstrakt Tématem předkládané rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, a to se zvláštním zaměřením na institut dohody o vině a trestu. V obecné rovině lze říci, že tyto procesní alternativy ke klasickému průběhu řízení v současné době představují velmi aktuální a dynamicky se rozvíjející problematiku, jenž sice častokrát budí kontroverze, zároveň však jejím prostřednictvím dochází k modernizace tuzemského trestního procesu. Odklony totiž neslouží pouze jako prostředek racionalizace trestního řízení, nýbrž v sobě taktéž odráží zásady a ideje restorativní justice, jenž je stále častěji zmiňována jako směr, kterým by se česká trestní politika mohla do budoucna ubírat. Cíl rigorózní práce spočívá v komplexním náhledu na tyto alternativní způsoby vedení trestního procesu, a to s detailním zaměřením na institut dohody o vině a trestu včetně jeho kritického zhodnocení, uvedení problematických aspektů v teorii i praxi a navržení možných změn de lege ferenda. První část rigorózní práce se soustředí na představení konceptu restorativní justice, tj. jeho vývoje, základních principů i forem, v jakých je využíván v zahraničních právních úpravách a zejména pak v tuzemské trestněprávní praxi. Jedná se o nedílnou součást probíraného...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Diviš, Marek ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce je zaměřená na institut narovnání v českém řízení se do českého práva zařadil alternativní způsob vyřízení věci nejvyšší míře reflektuje prvky restorativní justice. Nejen, že ve srovnání s klade největší důraz na postavení poškozeného v celém řízení, kdy je například vyžadován jeho veň umožňuje se pokusit o srovnání vztahů narušených spácháním trestného činu v plné míře převážně díky mezi obviněným a poškozeným. Pro osobu obviněného tento institut také představuje řadu výhod o odklonům nebo standardnímu řízení. Umožňuje mu se vyhnout vyslovení trestu a viny soudem a zároveň, v případě kladného rozhodnutí o narovnání, dojít okamžitému zastavení trestního stíhání Hlavní část mé práce se nejprve věnuje jednotlivým podmínkám, které je nutné splnit pro možnost využití narovnání, včetně kritického náhledu na ně. Přestože by se mohlo zdát, že ohledem na své výhody, musí být narovnání hojně využív Počty řízení, které skončí narovnáním se dlouhodobě pohybují pouze okolo několika desítek ročně. analýzy tohoto institutu je pak pozornost směřována na důvody, podmíněným zastavení úvahy a názory získané při zkoumání institutu narovnání a jednak jsou zde také rozebrány změny, přijetí nového trestního řádu, jehož příprava probíhá již několik let.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Lukáš, Marek ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je popis platné právní úpravy a aplikační praxe vybraných trestů, které jsou hlavními alternativami k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody. Těmito tresty jsou domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení s dohledem. Vzhledem k tomu, že každému z uvedených trestů by bylo možné věnovat samostatnou diplomovou práci, neklade si tato práce za cíl popsat předmětnou problematiku do detailů, nýbrž přiblížit jednotlivé instituty ve vzájemném kontextu, porovnat jejich charakteristické rysy, účely, podmínky ukládání, specifika jejich výkonu, jakož i jejich využití v soudní praxi. Práce se člení na osm kapitol, z nichž jsou tři obecného charakteru, čtyři se zabývají jednotlivými tresty a poslední je věnována návrhům de lege ferenda. V první kapitole je vymezen samotný pojem trestu a jeho účelu. Podstatná část kapitoly se věnuje historickému vývoji náhledu na smysl a účel sankcionování pachatelů trestných činů, kdy dochází k přechodu od retributivního a represivního vnímání trestů ke konceptu restorativní justice. Druhá kapitola se zaměřuje na základní teoretické znaky a charakteristiky restorativního modelu a jeho dva základní praktické instituty, kterými jsou probace a mediace. Pozornost je věnována i institucionárnímu...
|
host ::
RSS.